Dovolená Rumunsko - dovolená v Rumunsku levně, informace o cestování

HISTORIE RUMUNSKÝCH KNÍŽECTVÍ

Historie knížectví DOBROGEA (Dobrudža):
Dobrogea pravděpodobně získala svůj název z tureckého označení Bulharů. Oblast zvaná Dobrudža se rozkládá mezi Černým mořem a Dunajem na jiho-východním cípu Rumunska. Již od 7. století před n.l. byla tato oblast kolonizována Řeky, potom Římany a po sléze Byzantinci. V době mezi 7. a 14. stoletím musela Dobrodruža čelit nájezdům různých kmenů jakými byli např. Avarové, Bulhaři, Janové, tataři a Rumunové. Počátkem 15. století se pak oblast Dobrodruži stala součástí Osmanské říše a pod touto tureckou nadvládou zůstala až do roku 1878. Oblast Dobrudži ač byla beze sporu Rumunská zůstala i po roce 1878 samostatným územím.
více o historii knížectví Dobrogea

Historie knížectví MOLDOVA (Moldávie):
Moldávie je posledním pozůstatkem středověkého knížectví kdysi se sestávajícího z nynější jižní ukrajiny a samostané republiky Moldova. Oblast Moldávie se vměstnává mezi Karpaty a řeku Prut na Severovýchodě Rumunska. Moldávie byla částečně pod nadvládou Maďarska, ale po tom co v roce 1359 zde kníže Bogdan založil knížectví se rumunům podařilo prosadit pravoslaví... Některé historické prameny uvádějí, že se ve východní části Moldávie již v 8. století usídlili židovští Chazarové z Kavkazu. Mezi 15. a 17. stoletím se v Moldávii usadili i mnozí vyhnaní španělští židé. Roku 1526 byla moldavská část Rumunska proměněna díky Sulejmanu I. ve vazalský stát a umožnil tak místní šlechtě vládnout a uctívat koho chtěli, ale pouze za předpokladu, že budou vůči němu upřímní, otevření a loajální. Počátkem 18. století vyslal do Moldávie a Valašska Sultán Ahmed III, fanarské prince. Tito vladaři pocházeli z evropské (fanarské) části Istanbulu a byli nechvalně známí pro svou mimořádnou násilnickou krutost a velice extravagantní chování. Tito zde převzali vládu, která trvala do roku 1774 kdy oblast severní moldávie(Bukovinu) obsadil rod Habsburků, který Rakušanům okamžitě umožnil přístup do Transylvánie (Sedmihradska).
Více o historii knížectví MOLDOVA

Historie knížectví TRANSILVANIA (Sedmihradsko):
Dnes tvoří centrální část Rumunska, která je lemována hřebeny Východních, Jižních a Západních Karpat. Sedmihradsko či Transylvánie se v dnešní době označuje prakticky celá západní část Rumunska, tedy celé historické Sedmihradsko včetně Banátu a žup jako je Satmar, Kryšana a Maramureš, jež leží severně a východně od Transilvánské plošiny. Největší kolonizátoři Sedmihradska - Maďaři, započali začali se svou tísíciletou kolonizací tohoto území již v 9. století. Ve 12. století pozvali maďarští panovníci do Sedmihradska Severoevropany, aby zde bránili územní hranice Transilvánie a kultivovali půdu zemědělstvím. Na oplátku jim byl přidělen majetek a privilégia. Všem novým osadníkům začali říkat Sasové, protože se jich většina přistěhovala ze severu Německa. Již se nehledělo na to, že tito lidé přišli také z údolí Mosely a porýní, z Flander, Bavorska, Valonska, Hesenska a Lucemburska. všichni tito "přistěhovalci" však přinesli do země nezbytné Know-How, které začali rychle šířit. Velice zatvrzelí a pracovití Sasové však byli oddanými spojenci Transilvánie a podvrdili to i v roce 1225, kdy pomohli maďarskému králi Ondřeji III. porazit teutonské rytíře. V letech 1241-1242 mongolští jezdci z Batu Khanovi armády spustošili téměř celý Balkánský poloostrov, tedy i Transilvánii, Modlávii a Valšsko. Sasové od té doby žili v neustálém strachu s nájezdů Tatarů a Turků a proto začali budovat opevnění kolem měst a opevnění kostelních komplexů tzv. Kirchenburgen. Za nadvlády maďarů došlo v Sedmihradsku k mnoha velkolepým změnám. V roce 1687 po dlouhých politických peripetiích a handlování se Habsburkové obrátili proti Maďarům a zmocnili se celého území Transilvánie. Rakousko byl zapřísáhlý katolický stát a proto císařovna Marie Terezie nechala vypálit všechny pravoslavné kostely v Sedmihradsku a jejich kněží byli zabiti. Rumunům pak bylo vnucováno římsko-katolické náboženství. V roce 1848 spojili své síly Maďaři s Rumuny a vzbouřili se proti Rakousku. Během této "revoluce" vložili Rumuni své naďeje do Habsburků. Ale Franc Josef potlačil posvstání za pomoci ruské armády. Koncem 19. století se již velice silná národnostní většina Rumunů, pokusila prosadit své národnostní požadavky, ale Rakousko-uhersko nepovolilo a udrželo si Transilvánii až do svého rozpadu roku 1918.
Více o historii knížectví Transylvania

Historie knížectví VALAHIA (Valašsko/Ţara Românească):
Oblast asi ze všech historicky nejrumunštější, ve které se nachází hl. město dnešního Rumunska. Valašsko se rozkládá v jižní části Rumunska, mezi Karpatským obloukem a řekou Dunaj. Tato oblast je rozdělena na dva kantony, Muntenie a Oltensko. Region Muntenie také zvaný "Rumunská země" leží mezi řekami Olt a Dunaj. Oltensko bylo hospodářským centrem Dácie a nachází se západně od řeky Olt. Prvním nezávislím rumunským panovmíkem byl Besarab I (1310-1352), který roku 1330 v bitvě u města Posada porazil maďarského krále Károla Róberta(Karla Roberta) a proměnil tak Valašsko v Pravoslavný národ. Valašsko bylo pod stálým napadáním islámskými národy, ale dokázalo odolat. V průběhu 28 let, mezi roky 1448-1476, byl třikrát panovníkem i nejslavnější ze všech rumunských panovníků princ Vlad III. - Drákula (Napichovač). I když byl Drákula opravdový kruťas a tyran, nebyl o nic horší než jeho bratranec Stefan Mare, který je dnes oslavován jako národní hrdina. "Hrabě Drákula"(Vlad III - Napichovač) děsil Tureckou armádu napichováním jejich zvědů a vojenského předvoje na les z bodců. Princ Drákula byl dost nemilosrdný a velice rychle a krutě odsoudil každého kdo ho chtěl ohrozit. Jeho satanskou reputaci mu zřejmě zařídila hromadná vražda a napíchnutí cca 1200 Sasů z Brasova v roce 1460, za neuposlechnutí jeho obchodních podmínek. Po tomto incidentu začali po Rumunsku kolovat dřevoryry s vyobrazením Vlada III jak večeří hned vedle jím týraných lidí. Tato fakta zřejmě zpečetili jeho pověst...
Více o historii knížectví Valahia