Dovolená Rumunsko - dovolená v Rumunsku levně, informace o cestování

DÁVNÁ HISTORIE RUMUNSKA:

Území dnešního Rumunska, jak se mnozí archeologové domnívají, bylo pravděpodobně obýváno již od doby kamenné (tedy přibližně od r. 200 000 až 100 000 před n.l.), a to především "Řeckými" národy. Podle nových archeologických objevů je území Rumunska trvale obydleno alespoň 60000 let. Dokazují to i nové archeologické objevy. V roce 2002 byla v jeskyni Pastera cu Oase v Oltensku objevena 36000 let stará kostra, která je tak nejstarším dochovaným nálezem tohoto významu v Evropě.
V období kolem roku 3500 před n.l. začaly přes Balkánskou oblast putovat polopotulné, pastýřské kmeny z ruských stepí. Někdy okolo roku 2000 před n.l. se začaly v Karpatské kotlině usazovat kmeny Dáků (Dákové, řecky Getové). Dákové byli kmenem tráckého (Thrákové) původu a pocházeli z oblasti tzv. karpatského oblouku. Do dnešních dob se dochovalo několik původních slov, u kterých je pravděpodobné, že pocházejí od pradávných Dáků. Takovýchto slov není mnoho a jejich původní význam není zřejmý. Mezi tato slova patří například balaur (drak), doina (nářek), magura (kopec), brynza, bača nebo vatra. Poslední tři zmiňovaná slova se v 16. století dostala z rumunštiny do slovenštiny a po té do valašského nářečí.
Ve 3. stol. př.n.l. se na území dnešního Rumunuska začaly usidlolavat keltské kmeny a zároveň koncem tohoto století značně poklesla makedonská moc nad Balkánem. Této situace využili Římané a začali tak se svou expanzí na východ. Původní obyvatelé si však ještě dlouho zachovávali svou samostatnost.
Roku 106 si římský císař Traianus podmanil oblast dnešního Rumunska a pod názvem Dacie (tato oblast byla velmi bohatá na zlato, o které šlo římanům především) ho začlenil mezi provincie Římské říše. Na území Rumunska po té během dalších 165 let přicházeli kolonizátoři z různých koutů římského impéria a původní obyvatelé se tzv. romanizovali. Za tuto dobu okupace vytěžili římští okupanté zlato jehož hodnota se dnes rovná několika miliardám Eur. Společným jazykem se stala tzv. lidová latina. V roce 214 se na pomezí provincie Dacie, poprvé setkali Římané s kmenem Gótů (Gótové), kteří se při svých cestách dostali až k Balkánskému poloostrovu. Po ustavičných bojích (trvajících přes 50.let) nakonec roku 271 stáhnul římský císař Aureliánus zákonou ochranu Dacie římany, před hrozbou germánských a asijských kmenů. Toho roku se tak Císař Aureliánus v podstatě vzdal provincie Dacie a východní kmeny tak měli volnou cestu na západ. Pouze oblast dnešní Dobrudže (rumunsky Dobrogea, oblast mezi dolním tokem Dunaje a Černým mořem) zůstala až do 7. století součástí Byzantské říše.
Nadvláda národa Gótů v Rumunsku trvala skoro 2. století. Ve 4. a 5. století vyplenily území Rumunska nájezdy Hunů. Huny následovali Gepidi a v 6. století Avaři, kteří se tu po vzoru Gótů usadili na dlouhých 200 let. V 6. až 7. století se na tomto území začali usidlovat také slovanské kmeny.