Dovolená Rumunsko - dovolená v Rumunsku levně, informace o cestování

DĚJINY SJEDNOCENÉHO RUMUNSKA:

Další pokusy o sjednocení rumunského národa znovu oživly až v 19. století, kdy také začal růst vliv Ruska na podunajská knížectví. Rusové tedy tlačili především na Dobrudžu a Valašsko. Po uzavřeni míru v Küčük-Kajnardži roku 1774 vystupovalo sebevědomé Rusko jako ochránce křesťanů žijících pod tureckou nadvládou. Skrze náboženství pak Rusko začalo ovlivňovat politiku rumunských knížectví. V době mezi roky 1828-1834 ovládalo Rusko téměř celé rumunské území. Ruská okupace skončila až roku 1856 a to po porážce Ruska ve slavné Krymské válce. Osmanská říše znovu vskřísila svou nadvládu nad rumunskými knížectvími a to i přes to, že "pařížský mír" zaručoval jejich autonomii. Revoluční hnutí sedmihradských Rumunů spolu s Maďary, které vedl A. Iancu se roku 1848 pokusilo vydobít si naprostou samostatnost. Habsburská, turecká a ruská vojska jim v této "revoluci" však zabránila, ale i tak měla tato akce mocný ohlas až na východě Karpat.
Roku 1859 spojil rumunská knížectví do jednoho státu kníže Alexandr Cuzd. 23. prosince 1861 přijala sjednocená knížectví společný název Rumunsko a hlavním městem se stala Bukurešt. 9. května 1877 vyhlásilo Rumunsko svou samostatnost, kterou r. 1878 potvrdil i berlínský kongres.
V první čtyřech desetiletích rumunského sjednocování, kdy zemi vládl král Carol I (bylo to v letech 1866-1914), Rumunsko prosperovalo a vzkvétalo.