Dovolená Rumunsko - dovolená v Rumunsku levně, informace o cestování

Rumunsko se nachází v jihovýchodní Evropě a patří mezi státy balkánského poostrova. Sever země je převážně hornatý, zatímco na jihu dominuje rozsáhlé údolí a delta Dunaje. Řeka ústí do Černého moře a je rezervací mnoha volně žijících původních a stěhovavých ptáků.

Rumunský parlament se skládá ze dvou komor a Senátu, který má 140 členů. Camera Deputaţilor - poslanecká sněmovna, pojme na 345 členů. Volby do poslanecké sněmovny probíhají každé čtyři roky.

Z etnického hlediska je obyvatelstvo na 90% rumunské a na 7% maďarské. Rumunský jazyk, podobně jako mnohé další Jihoevropské jazyky, pochází přímo z latiny, ačkoli Rumunsko po mnoho století okupovaly i slovanské kmeny. Rumunsko je bohaté na přírodní bohatství - má vlastní ropu, zemní plyn, uhlí, železo, měď a bauxit. Kovovýroba, chemie a strojírenství jsou hlavními průmyslovými odvětvími rumunska.

K rumunským specialitám, které rozhodně stojí za to ochutnat patří grilované masové kuličky (mittchi), dušené vepřovice s česnekem a cibulí nebo šišky se smetanou a sýrem.

Strašidelný příběh o krvelačném hraběti Drakulovi je založen na životě rumunského hraběte Vlada z 15. století, jehož syn byl v dobách války známý tím, že zajatce napichával na kůly. Mezi známé Rumuny bezpochyby patří Eugen Ionescu nebo hudební skladatele George Enescu.

Název země: Rumunsko
Rozloha: 238 391 km 2
Počet obyvatel: 22 329 977 (2005)
Státní zřízení: Republika
Zeměpisná poloha: východní Evropa
Časové pásmo: GMT +2
Podnebí: kontinentální mírné, studené zimy s častými sněhovými srážkami, slunečná a teplá letá s častými přeháňkami
Hlavní město: Bukurešť
Měna: Leu,Lei (RON)
Jazyky: rumunština, maďarština, němčina
Správní členění: 41 žup, 263 měst
Národnostní složení: Rumuni (89%), Maďaři (6%), Romové (2%),
Náboženství: křesťané - pravoslavní (86,7%), protestanti, katolíci
Víza a doklady: Při vstupu občanů ČR do Rumunska se vyžaduje cestovní pas. Kromě cestovního dokladu by turisté cestující do Rumunska měli mít u sebe doklad o zdravotním pojištění na dobu pobytu a finanční prostředky nezbytné pro zajištění pobytu v Rumunsku.

V polovině 3. století před naším letopočtem osídlili území dnešního Rumunska kmeny Tráků, které následovali Gótové. V pozdějším období Rumunské území nevydrželo nápor Římanů, kteří si v 1. století za vlády císaře Trajána podmanili téměř celé teritorium a proměnili ho na novou provincii, známou jako DACIA. Následná symbióza dáckého obyvatelstva s příchozími Římany trvala i po ústupu římské moci. Území bylo také po určitou dobu pod tlakem Hunů a jiných kočovných kmenů a to hlavně v období tzv. stěhování národů. Toto dalo základ postupnému formování latinského základu kultury a jazyka rumunského národa. Mezi 4. a 13. stoletím oblast dnešního Rumunska, nacházejícího se v sousedství vlivu mocné Byzance, migrovalo několik kmenů od Hunů, Avarů přes Slovany, Maďary Němce i Tatarů, z nichž některé se zde usadili a svým dílem také přispěly k formování kultury, jazyka, zvyků a tradic. V 13. až 14. stol. vznikly na území Valašska a Moldavska první knížectví Rumunska, které v pozdějších dobách bránili svou nezávislost před náporem Osmanské říše. Ta nakonec od 16. stol. ovládla na dlouhé období převážnou část území. Transylvánie se po osvobození od Turků vrátila do zprávy Rakouské monarchie. Osvobozující boj Rumunů proti Osmanské nadvládě začal v roku 1821 za podpory Ruska a skončil o 56 let později v roku 1877 vyhlášením nezávislosti. Sjednocovací proces Rumunska vyvrcholil po zkončení první světové války 1. 12. 1918 připojením Transylvanie (Sedmihradsko) a následně Besarábie a Bukoviny, což potvrdila Trianonská smlouva z r. 1920. V meziválečném období Rumunské království představovalo rozvíjející se balkánský stát, který byl spojencem Francie, ČSR a Jugoslávie. Úspěšný rozvoj zastavil nejprve německo-ruský pakt Ribbentrop - Molotov (1940), který vedl k odtrhnutí Besarábie a Severní Bukoviny od Rumunska a její připojení k Sovětskému Rusku, a následně výsledky Vídeňské arbitráže, podle níž Transylvanii okupovalo Maďarsko. Během války se Rumunsko spojilo s Hitlerovským Německem a zúčastnilo se výpravy proti Rusku. Porážka německých armád na východě a přiblížení fronty na hranice Rumunska vedly dne 23. 8. 1944 k mocenské převratu v zemi, když král Michal svrhl proněmeckého vůdce Maršala Antoneska a připojil zemi k antihitlerovské koalici. Rumunská armáda se pak zúčastnila po boku sovětské armády osvobození Československa od okupačních sil v roce 1968. Naděje prozápadného krále Michala na udržení demokracie v zemi se po skončení války rychle rozprchly. Pod tlakem rumunských komunistů, podporovaných Ruskem, byl král koncem r. 1947 donucen abdikovať a odejít do emigrace. Následující komunistický režim se udržel u moci až do prosince 1989, kdy po krvavé převratu spojeném s odstraněním posledního představitele režimu diktátora Nicolaeho Ceausescu převzala moc revoluční Národní fronta. Postkomunistické síly se udrželi u moci až do r. 1996. V březnu 2004 se Rumunsko připojilo k NATO a po přístupových jednáních vstoupilo roku 2006 do EU.
více o historii Rumunska

Musíte vidět: Černomořské pobřeží, delta Dunaje, jižní Bukovina, Karpaty, Transylvánské Alpy, Temešvár, Brašov, Bukurešť-Palác Mogoşoaia, Kostel Stavropoleos, pohoří Fagaraš, nejvyšší hora: Moldoveanu (2 543 m), Pevnost Poenaru - sídlo hraběte Draculu z r. 1459;
Dopravní spojení z ČR:
1. Vlakové spojení: rychlík z Prahy přes Budapešť do Bukurešti (cesta cca 20 hodin.).
2. Letecké spojení: přes Prahu, Vídeň nebo Budapešť společnostmi ČSA, Austrian Airlines, Malev, TAROM.
3. Silniční spojení: z Prahy nejlépe po dálnici přes Maďarsko a dále dálnicí M1 na Budapešť, obchvatu Budapešti po úseku MO na dálnici M5 na Segedín, odtud směrem na hraniční přechod s Rumunskem Nadlac a po území Rumunska dále směrem na Arad, devumu, Sibiu, Râmnicu Vâlcea, Piteşti a Bukurešť. Cesta trvá průměrně se zastávkami na odpočinek asi 15 hodin. Po vstupu do Maďarska je nutné zakoupit dálniční známku (matrici-nálepky) a zelenou kartu (k dostání na benzínových pumpách). Podobně po vstupu do Rumunska je nutné zakoupit silniční známku - rovinetu.
Bezpečnostní rizika:Bezpečnostní podmínky jsou standardní. V některých městských čtvrtích a sídlech, tak v místech větší koncentrace lidí se však doporučuje zvýšená opatrnost při zajištění ochrany osobního majetku a osobních dokladů. Nedoporučuje se měnit peníze mimo oficiální směnáren nebo bank, kterých je dostatek a nosit s sebou větší hotovost. V případě problémů je nutné ihned kontaktovat s policií, resp. ZÚ. V současnosti se již jen výjimečně objevují případy falešných policistů, kteří kontrolují doklady cizinců nebo zastavují jejich auta. V případě jakéhokoli podezření se doporučuje nezastavit, ale přihlásit se na nejbližší policejní stanici. Mimo míst třeba počítat s přítomností volně se pohybujících zvířat, zejména stád ovcí a skotu.
Zdravotnictví: Úroveň zdravotní péče: je v porovnání se SR kvalitativně nižší s výjimkou soukromých klinik a ordinací, které jsou srovnatelné s klinikami v ČR. Při využívání státních zdravotnických zařízení je třeba počítat s nižším standardem služeb. Pro občana ČR je nutné uzavřít při cestách a pobytech v Rumunsku zdravotní pojištění, že kromě poskytnutí nezbytné první pomoci si ošetření a léčení musí pacient - cizinec hradit sám. Ceny operačních zákroků a léčby v Rumunsku jsou i pro cizince (pokud nejsou pojištěni), velmi vysoké.
Doprava:Doprava v Bukurešti je velmi hustá, jako v každém hlavním městě. V obvodu města Bukurešti se denně pohybuje asi milion vozidel. Jízda osobním vozidlem po městě proto vyžaduje jistou zkušenost. Výhodné je používat síť metra, kde je stálá bezpečnostní služba. Na přepravu (např. z letiště) je možné použít i taxíky. Doporučuje se předem dohodnout na ceně. Ve městě je možné používat i tramvaje, trolejbusy, autobusy, resp. minibusy. Parkování ve městě je mimo víkendů dost komplikované, vzhledem k množství vozidel. Parkovací poplatky zatím nejsou příliš vysoké. Od 1. 1. 2005 je v Rumunsku zavedena povinná silniční nálepka (tzv. rovineta), kterou musí mít všechna motorová vozidla (tedy i osobní automobily cizích státních příslušníků při dopravě po veřejných komunikacích). Silniční známku je možné koupit v kancelářích pojišťovny ARDAF přímo na hranicích, nebo na benzínových pumpách PETROM, ROMPETROL, MOL. Cizinci mohou platit za rovinetu v cizí měně nebo v ROL na hraničních přechodech, nebo v ROL ve vnitrozemí Rumunska. Poplatky za rovinetu jsou stanoveny podle doby jízdy, resp. pobytu či parkování.