Dovolená Rumunsko - dovolená v Rumunsku levně, informace o cestování

Přibližně dvě třetiny celého území Rumunska pokrývají Kapraty, přilehlá pohoří a pahorkatiny. Pouze asi jednu třetinu území zabírají nížiny. Karpaty dominují v samém středu Rumunska a v nejvyšších polohách přesahují výšku 2000 metrů. Rozčlenit by se rumunské karpaty dalo na části východní, Jižní (tzv. Transylvánské Alpy) a Západní. Východní Karpaty pokrývají z velké části místní temné lesy a obsahují přírodní zdroje drahých kovů a minerálních pramenů. V Jižních Karpatech se nacházejí nejvyšší masivy Rumunska, jakým je např. Moldoveanu se svými 2544 metry a nachází se zde i více jak 150 jezer. Západní Karpaty jsou sice nižší, ale za to dosti členité jako třeba oblast Železná vrata na Dunaji. Karpatský oblouk obklopují na západě země výběžky rozsáhlé Panonské pánve. ve východní oblasti, mezi dolním Dunajem a pobřežím Černého moře, se nachází oblast Dobrudža, která nabízí krom dunajské delty také mírně zvlněný terén. Delta Dunaje je nejníže položeným místem Rumunska. Na západě leží velice známí masiv Munţii Apuseni. Příhraniční oblasti tvoří nížiny jako je Valašská nížina na jihu, rovina kolem řeky Prut na východě a Velká uherská nížina na západě.

Přímořské pobřeží rumunska měří 230 km. Největší místní tok Dunaje se vine po celé délce jižní hranice s Bulharskem. Na východě tvoří hranici s Moldavskem řeka Prut, která se následně vlévá do Dunaje. Koryto řeky Dunaj se táhne skrz rumunské území v délce více jak 1000 km, což je zhruba třetina celého jeho toku. Tvoří částečnou hranici se Srbskem a po celé délce hranic s Bulharskem a nakonec ústí do Černého moře na hranici s Ukrajinou. Na Dunaji je i několik významných ostrovů, jakým je např. ostrov u města Brăila, který má rozlohu přes 700 km čtverečních. Za komunistického režimu zde bylo zbudováno několik táborů nucených prací a místní vězni pracovali na vysoušení močálů. Delta Dunaje zabírá cca 3500 km2 a jako přírodní rezervace je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Dalším významným rumunským tokem je řeka Mures(700 km), která pramení v pohoří Giurgeu a její ústí vtéká do maďarské řeky Tisy ve městě Szegedu. Ve stejné oblasti Karpat pramení i řeka Olt(přes 600 km), který stéká po východních svazích a ústí do Dunaje. Nejznámějším pohraničním Rumunským tokem je Prut (přes 700 km), který před rokem 1940, kdy Besarábiu a Severní Bukovinu obsadila sovětská armáda, tekl celým rumunským území.

Název země România je odvozen od slova român, které vychází z latinského slova Romanus. Název Romanus má kořeny v 16. století, kdy se začalo toto slovo objevovat u mnoha Itálských autorů, kteří cestovali do Transylvánie, Moldávie a Valašska. Nejstarší existující dokument, psaný v angličtině, je dopis z roku 1521 známý pod názvem Scrisoarea lui Neacsu din Câmpulung nebo-li Tara Rumânească- v češtině rumunská země, který oznamuje, že starosta města Braşov Johannes Benkner se připravuje na bezprostředně hrozící útok Osmanské říše v Transylvánii. Tento dokument je vzácný díky první zmínce názvu země v rumunském jazyce. V pozdní antice se Římská říše často označovala latinsky - Romania, ačkoli někteří historici zastávají názor, že se zde jedná o Byzantskou říši. Tento návrh je ovšem nepřijatelný, protože toto označení se vztahovalo i na vymezení části Evropy, kde se hovořilo románskými jazyky. Až do začátku 19. století se v oblasti mezi řekami Dnester a Tisa říkalo Rumania namísto România a etnikum žijící na tomto území byli tzv. rumana místo români.

Rumunsko je parlamentní demokracií s poloprezidentským systémem vlády. Poloprezidentský systém znamená, že výkonná moc je rozdělena mezi prezidenta a předsedy vlády. Prezident je volen ve všeobecných volbách a místní parlament je dvoukomorový. Z místních etnických menšin má výraznější zastoupení v parlamentu Maďarská demokratická unie (22 křesel).

Města:

• Alba Iulia
  
• Bukurešť
  
• Braşov
  
• Craiova
  
• Galaţi
  
• Iaşi
  
• Kluž
  
• Constanta
  
• Mamaia
  
• Năvodari
  
• Oradea
  
• Sibiu
  
• Suceava
  
• Temešvár
  
• Tulcea
  
• Vama Veche
  

Po revoluci v roce 1989 se v Rumunsku prohloubila hospodářská krize, inflace vstoupila na astronomické rozměry.

V letech 1991 - 1992 přibyly v rumunsku tři nové bankovky v nominálních hodnotách 500, 1000 a 5000 LEU. Do této doby byla nejvyší nominální hodnota 100 LEU. Bohužel ani tato bankovní strategie nedokázala zemi přibrzdit a proto přibližně ve 2-3 ročních odstupech nominální hodnoty rostly až roku 2003, kdy dosáhla nejvyšší jmenovité hodnoty 1 000 000 LEU.

V posledních letech se však Rumunsko vzpamatovalo a nyní se řadí k zemím s nejrychlejším hospodářským růstem v EU a místní nezaměstnanost klesla pod 4%.