Svatá Helena - rumunsky Sfânta Elena byla druhou osídlenou osadou, tehdy ještě pod vedením boháče Magyarlyho, který ji dal jméno podle jedné z jeho dcer. Magzarly však kácení po třech letech zastavil a lidem pracujícím na jeho pozemcích bylo odebráno všechno pracovní nářadí, jako byly pily, sekery, rýče, motyky a dokonce i jejich skromné zásoby - takže zde přistěhovalci zůstali zcela bez prostředků. Mnoho rodin ztratilo iluzi lepších zítřků a přestěhovali se do Uher, do okolních vesnic nebo se vrátili jako naprostí chudáci do Čech. Naštěstí místní vojenský pohraniční oddíl postrádal dostatečný počet pohraničníků a proto najal na podzim roku 1826 Čechy, kteří v Banátu zůstali aby strážil přiléhlé hraniční pásmo. Za jejich právoplatná sídla jim byla přidělena kolonie Elisabeta a Svatá Helena. Osada Elisabeta však neměla dostatek vody a místní potůček byl obyčejně vyschlí, takže obyvatelé Elisabety požádali velitelství v Požeženě, aby jim dovolilo přestěhovat se do Svaté Heleny. Jejich žádost byla vyslyšena roku 1847 a osada Elisabeta tak úplně zanikla.
Svatá helena se rozkládá v kopcích s nadmořskou výškou asi 400 metrů nad mohutným Dunajským zářezem. Obec se nachází v těsné blízkosti srbských hranic. Osada je vzdálená asi 4km od vesničky Coronini a zhruba 12 km od Staré a Nové Moldavy (Moldova Veche/Nouă). Svatá Helena má dva kostelíky. Jeden z roku 1879 zasvěcený Svaté Heleně, ten je katolický, a druhý z roku 1887 je původním evangelickým kostelem, který dnes využívají místní baptisté. Svatá Helena má v současnosti 507 stálích obyvatel, z nichž naprostou většinu tvoří Češi. Většina místních obyvatel se živí zemědělstvím (pšenice a kukuřice) a část obyvatelstva zaměstnávali i nedaleké rudné doly, které jsou dnes téměř uzavřeny. Ženy také jezdí do Nové Moldavy na pravidelné trhy, prodávat mléko, smetanu a sýry.
V dnešní době začalo spousta mladých lidí, ale i celých rodin odcházet do Čech. U lidí, kteří zde dnes žijí se bohužel kulturní tradice stává méně patrnou.
V okolí Sv. Heleny se nachází velké množství krasových útvarů. Mezi nejznámnější a turisticky nejzajímavější patří jeskyně Turecká díra nebo Kulhavá Skála.
Šumice
Všechny české osady na území Banátu tvoří jakýsi jednotný celek, protože jejich katastry buď spolu sousedí, nebo jsou si blízké
..více o Šumice